Černý kašel
Nedělní procházka na plicní oddělení,
kamoš tam polehává, ale skoro nic mu není.
V sobotu večer kašlal bílou krev, rudý mlíko,
rád bych ho potěšil, nesu mu na rakev víko.
Ref:
Jen tak si seděl a vůbec to nečekal,
z ničeho nic strašně se rozašlal,
černý kašel - nemoc zlá a zákeřná,
koho si najde - tomu plíce roztrhá.
Kámoš žil zdravě, vůbec nikdy nestonal,
šedesát cigaret, patnáct piv a zezelenal.
Kondiční běhání z hospody domů a zas zpět,
hrůzu to nahání začít tak nemocí trpět.
Ref:
Nedìlní procházka na plicní oddìlení,
byla tsk trochu marná, kámoš tam dávno není.
V hospodě na rohu, pivem a nikotýnem,
léčí si chorobu před nemocničním zdivem.
Ref:
Elastická
O polívku nemám zájem, protože mi zvedli nájem,
a teď teda koukej na to, ukradli mi všechno zlato.
Večer budu strašně brečet, na hrachu jsem musel klečet
a z tý mojí křivý huby vypadly mi všechny zuby.
Ref:
V hlavě hučí, pes nám skučí,
v lihovinách, v prasečinách,
pivo šumí, Karel čumí,
na skalinách, po malinách.
V trávě skví se hovno psí,
a rudý květ toď na pohled.
Džusík si teď vypijem a pěkně se pozvracíme,
a teď o zeď hlavou biju, protože si dobře žiju.
Nehraju už na kytaru, propil jsem ji včera v baru,
a dneska je venku krásně, krvácej nám z toho dásně.
Ref:
Já si teďka spořím s kunou, ve sklepě si hraju s gumou,
jedna, dvě, tři, čtyři, pět, sportku sázím o sto šest.
Kachna, co se v kotli vaří, ta nás dneska neopaří,
uhlohydrát, ten mám rád, chleba je můj kamarád.
Ref:
Chlupatý záda
Viděl jsem holku, byla fakt hezká,
kožený hadry a zlatá přezka,
nádherný prsa, nohy až na zem,
jak jsem ji viděl, byl jsem zí blázen.
Tak jsem šel na věc a začal ji balit,
šrouby vod Lucie do hlavy jí valit,
šlo to fakt dobře, měl jsem ji na háku,
takže jsme skončili v na Karláku.
Venku je krásně, jsou úplně sami,
naplněn chtíčem dychtivě funí,
drásá zní šaty, tak to má ráda,
náhle však vidí chlupatý záda, chlupatý záda.
Chlupatý záda, chlupatý záda,
ty nemám rád,
chlupatý záda, chlupatý záda,
začínám zdrhat.
Temné světlo
I čert se spálí vžhavený poušti,
peklo světa už nic neodpouští.
Oheň vářích rozpálených lidí,
ruce vezmou co oči vidí.
Zášť a závist, ta světem vládne,
jeden čeká až druhý padne.
Kdo má nejvíc, ten vyhrál bitvu,
než hrát fair play, radši by chcípnul.
Už to vím, lidi jsou horší jak ďábel,
bůh se k otočil zády,
až příroda sešle pohromu,
pozdě bude vracet se k
Dívá se, jak vše se kolem boří,
zasměje se a ruku přiloží.
Kdo má větší džber a rychlejší nohy,
ten bude pít nejvíce vody.
Páchnoucí dech tříhlavýho draka,
vyvrhne blud, nad zemí se už smráká.
Maj v moc, musej ji využít,
dřív vře, teď musej pokořit.
Vždyť už to vím, lidi jsou horší jak ďábel,
bůh se k otočil zády,
až příroda sešle pohromu,
pozdě bude vracet se k
Zrcadla jsou příliš klamná,
neukáže se tvář pravá,
lidstvo se nezmění dříve,
dokud se neoctne na dně.
Živelné blues
Vysoká teplota, větší než v
obrovská záře co oslepí slepce,
rozpálený tváře, třesoucí se ruce,
plačící oči a hlava se točí,
vích jen beznaděj, odehrává se děj,
který má vžii živel neživý.
Oheň se směje, nemá slitování,
to oheň se směje, na co sáhne spálí.
Hromady popele, spálená těla,
oblaka dýmu, zž bílá tvář zčerná,
unavený hasič co k si sedá,
zaťatý pěstě, včích lítost zloba,
kdo z co udělal, že bůh je potrestal,
to nebyl boží soud, no přece, to jen
oheň se smál, neměl slitování,
to oheň se smál, na co sáh to spálil.
Zubní kartáček
Když zuby z padaly jako hmyz Raidem načichlý,
přišel muž a začal těžce bádat,
když pachy zústní dutiny byly už dost nemilý,
ten muž začal svůj vynález skládat.
De la Maria, třikrát mu sláva,
zubní technik, který tomu dobře rozuměl,
de la Maria, je tu furt sáma,
vynálezce, který lidem život přemyslel.
V 18. století lidstvo trpělo bolestí,
netušili, jaký luxus jednou budou mít,
v 1815 ses už mohl zasmát
aniž by jsi pachy z moh někoho povalit.
De la Maria, třikrát mu sláva,
zubní technik, který tomu dobře rozuměl,
de la Maria, je tu furt sáma,
zubní kartáček vříži prvně světlo uviděl.
Slabší chvilka
Nikdo neví o co tu jde, o co vlastně kráčí,
točíme se v a svíjíme se vřeči,
slzy tečou, jako když dítě brečí,
ústa chtějí řvát - dost, to už stačí.
Ref:
Přišla na nás slabá chvíle,
nevidíme svoje cíle,
díváš se na nás a nevidíš nic,
nevěříš slovům a necítíš cit.
Ďábel už kolem sýblem horký lávy tančí,
na naše duše si brousí svoje zuby kančí,
úsměv ve tváři, ale velký smutek v
„Vypadáš dobře“ - to jsou jen blbý kecy.
Ref:
Nikdo neví o co tu jde, o co vlastně kráčí,
točíme se v a svíjíme se vřeči,
slzy tečou zčí, jako když dítě brečí,
ústa chtějí řvát - už dost, to už stačí.
Přišla na mě zase slabá chvíle,
už zase nevidím svoje cíle,
pohled do zrcadla - proč jsem tu, nač?
Nekecej blbě a káru tlač!
Už zas nikdo neví o co tu jde, o co tady kráčí.
Dobrej job
Pořád si hledám ňákou novou práci,
minimum dřiny, maximální plat,
pořád mi nedošlo, tady čas ztrácím,
měl bych snad čekat na převrat.
Ref:
Tady mě máte, chci svý prachy,
tady mě máte, chci všechno hned,
tady mě máte, žádný strachy,
sbalím si je, přelezu zeď.
Zkouším to všude, kde jen mě platěj,
za málo dřiny, maximální mzda,
ty co nemakaj vždycky se nějak ztratěj,
nakonec udělaj čelem vzad.
Ref:
Každej mě vyhodil, že prej jsem flákač,
pracovat nechci, ale zdarma žít,
taky jsem viděl svůj zatykač,
musím se spakovat a hned jít.
Málem ho měli, chtěl jejich prachy,
málem ho měli, chtěl je hned.
Málem ho měli, roztřás se strachy,
sbalit ho chtěli, tak přelez zeď.
Ovečka
Jak se máte, v státě, slyšel jsem, že
demokracie teď tu je.
Politika, žádná klika, velká sračka,
každej se tam mačká.
Ref:
Myslej si, že ovce jsme,
politik žene nás kam chce,
to se teda hrozně pletou,
my jsme ovce, co je smetou.
To si dáte, svobodu máte, tak jen berte,
rychle se nažerte.
Žrát však může, prachatá kůže, chudák musí
koukat jak ho druhej dusí.
Ref:
Naše vláda, nás okrádá, my ji berem,
z jí pěkně žerem.
Kdy Vám to dojde, politik pojde, hlas mu nedejte,
ovci zěj udělejte.
Ref:
Háďátko
Pořád se mu něco pletlo pod nohama,
bylo to dlouhý a taky slizký.
Zrak mu nesloužil už tak moc přesvědčivě,
neviděl nic a byl si tím jistý.
To něco se u něj asi zabydlelo,
začlo si to říkat já jsem místní.
Když šláp vedle, tak to trochu zabolelo,
pojem smrt mu začal býti blízký.
Byla to kobra, sousedovic kobra, ...........